reportérka Hana Pilcová, 24. 4. 2024: Na přípravu Stříbření padne moje dovolená, říká hlavní pořadatelka Edita Dvorská. Přesně za dva měsíce se v parku pod Vlašským dvorem odehraje jubilejní 30. ročník Královského stříbření Kutné Hory. Ačkoliv jde o nejprestižnější akci města, která každoročně přiláká tisíce návštěvníků, nemají organizátoři vůbec na růžích ustláno.

O nesnadném shánění partnerů, loňském křtu ohněm i dovolené ve znamení příprav Stříbření jsme si povídali s Editou Dvorskou, předsedkyní zapsaného spolku Stříbrná Kutná Hora, který akci organizuje.

Přípravy na jubilejní ročník jsou jistě v plné proudu. Co všechno je vlastně třeba udělat a zajistit? Jak takové přípravy dvoudenní historické akce probíhají?
Přípravy se pomalu rozebíhají vždy na podzim a v zimě. To se řeší především technické otázky a komunikace s partnery. Po Novém roce se pak přípravy zintenzivňují. Letos jsme se Světlanou Hrabánkovou řešily otázku scénáře a letošního jubilejního ročníku. Scénář pak postupně krystalizuje, paní Hrabánková píše či přepracovává jednotlivé pasáže a je to také o zapojení hlavních účinkujících a dalších lidí, kteří se na akci podílejí, vše musí být propojeno, odkomunikováno, zaneseno v jednotlivých pomocných scénářích. V červnu pak už jdeme do finále, je potřeba zajistit hodně techniky, logistiky, plánovat, organizovat.

Co to znamená pro vás osobně?
Někdy je těžké práci na Královském Stříbření Kutné Hory skloubit s dalšími závazky. Pro mě to je práce na večery a víkendy. Na přípravy před akcí si beru dovolenou. Z většiny je moje práce také dobrovolnická. Mám rodinu, dvě malé děti a najít někdy na všechno čas je velmi náročné. Postupně vzniká přípravný tým. Nebylo lehké začít vloni téměř od nuly, ale mám kolem sebe několik lidí, kteří s akcí pomáhají ve fázi příprav i pak na místě. Je ale těžké v dnešní době oslovit někoho – blázny jako jsme my – kteří se tomu věnují ve svém volném čase za opravdu velmi symbolickou odměnu. Doba je rychlá, všichni mají spoustu svých starostí a povinností. Jsem ale optimista, myslím, že to chce čas a moc děkuji za sebe osobně i spolek všem, kteří přispívají svou aktivitou ke zdaru akce.

Letos se Stříbření koná již po třicáté. Jaké jste pro diváky připravili novinky?
Snažila jsem se v letošním jubilejním roce oslovit místní obyvatele. Připravili jsme ve spolupráci s Markem Zágorou a Knihovnou Kutná Hora tři tematické přednášky. Ta poslední s názvem „Láska a erotika ve středověku“ proběhne v Knihovně 9. května. Vyhlásili jsme také výtvarnou soutěž pro děti z kutnohorských mateřských a základních škol a moc se těším, až budeme s odbornou porotou vybírat vítězné práce. Ale k samotné akci: Čeká nás několik úplně nových programových bodů. Například ukázka středověkého lovu. Program, který je připravován a bude se odehrávat poprvé právě na Stříbření, připravují Štvanci, takže uvidíme lov z koně, použití dravých ptáků a psů při lovu. Nový programový bod s názvem „Kolo štěstěny“ je zařazeno na sobotní odpoledne. V přípravě jsou i další body, ale zatím je nemohu prozradit Jakmile bude ten správný čas, budeme fanoušky akce informovat.

Záštitu nad konáním letošního ročníku převzal velvyslanec Lucemburského vévodství v Praze J. E. Ronald Dofing?
Ano, to je pravda a je to pro nás veliká čest a důkaz toho, že naše akce je opravdu prestižní nejen v rámci města. Zároveň jsou v jednání i další záštity. Každá taková podpora je pro nás organizátory velkou vzpruhou a velmi si jí vážíme.

Pojďme se ještě vrátit k loňskému ročníku. Po tříleté pauze se Stříbření konalo po delší odmlce v parku pod Vlašským dvorem. Jak tento ročník hodnotíte zpětně?
Byl to doslova křest ohněm. Hodně zkušeností, spousta stresu, lidi, kteří pomohli, bez kterých by akce nebyla. Při takhle velké akci můžete mít všechno naplánované, ale i tak je dost věcí, které se „vyklubou“ za běhu a je třeba improvizovat a řešit je teď hned. Velká výzva byla dát dohromady například konstrukce všech tribun, opravit je a zjistit, jak je vůbec postavit. Bez ochoty, víkendových brigád a práce kluků Horníků bych to nezvládla, respektive bychom to nezvládli. Samozřejmě jsme řešili spoustu dalších věcí, které byly pro mnohé nové. Musím také vzpomenout a poděkovat za náklonnost některých partnerů i jednotlivců. Já nevím, jestli oni vědí, jak je jejich podpora v tu chvíli důležitá. Jak říkám. Křest ohněm. Po té pauze to opravdu byla opravdu velká výzva. Ale právě v těchto vypjatých situacích se dějí výjimečné věci…

Co je na pořadu dne právě v tomto období?
Probíhají přípravy, jednání, stále ještě je prostor pro jednání s partnery a oslovování nových, což opravdu není snadná práce. Pořádání takové akce něco stojí a nedá se říct, že by se sponzoři zrovna hrnuli. Tak to prostě je a my se snažíme, aby se Stříbření mohlo konat, a není to jen o financích od partnerů. Snažíme se maximálně o to, aby akce byla úspěšná návštěvnicky a tedy abychom veškeré příjmy ze vstupného mohli použít pro pokrytí nemalého rozpočtu. Zároveň se snažíme nenavyšovat vstupné a být akcí pro rodiny s dětmi. Je to velká odpovědnost. Představa některých lidí, že na tom někdo z organizačního týmu vydělá balík, je naprosto scestná. Děláme to z lásky k historii a ke stříbrnému městu, ale chápu, že to může pro někoho být nepředstavitelné. I já si někdy říkám, že jsem asi blázen, respektive, že každý organizátor podobné akce trochu musí být. Někdy je to těžké. Ale Kutná Hora bez Stříbření je smutná představa. Chtěla bych, aby tuhle akci zažily moje a další místní děti. Je to výjimečná věc.

Rozhovor na Kutnohorském deníku