Světlana Hrabánková vydává svou knižní prvotinu
Králův rychtář byl pokřtěn ve čtvrtek 23. dubna 2026 v pražském bistru V40
První díl plánované série historických románů s názvem Králův rychtář, který nese podtitul Čtyřlístek pro štěstí, se odehrává v 1. polovině roku 1404 v Kutné Hoře. Časově je tedy zasazen do autorčina oblíbeného období, které ztvárňuje také více než 30 let při tvorbě scénáře historické slavnosti Královské stříbření. Není tak divu, že se kmotrem knihy stal dlouholetý představitel krále Václava IV., Pepíno Kašpar z Divadla Studna. Ten během křtu přečetl vybranou pasáž z knihy popisující příjezd krále Václava IV. do Kutné Hory.
Slavnostní událost zahájil Antonín Kočí, programový ředitel nakladatelství GRADA s redaktorkou Terezou Kuglerovou, která měla přípravu a vydání knihy na starosti.
„Delší dobu mě k psaní ponoukalo více lidí z mého blízkého okolí,“ řekla Světla Hrabánková během svého proslovu. „Během své práce v Českém muzeu stříbra i při přípravě Královského stříbření, jsem pracovala z mnoha historickými prameny, ze kterých jsem pak čerpala nejen při tvorbě scénářů výstav a samotné akce, ale také později při psaní této knihy. Detektivní příběh je tak zasazen do středověké Kutné Hory, při jejímž popisu vycházím z odborných poznatků
o těžbě a zpracování stříbra a tehdejšího uspořádání města. Bylo pro mě velmi zajímavé při tvorbě detektivní zápletky
a hlavně jejího rozuzlování reflektovat tehdejší možnosti a způsob uvažování. Je důležité uvědomit si, že přes veškeré naše aktuální poznatky a znalosti té doby nedokážeme správně posoudit dané skutečnosti, protože je posuzujeme dnešní optikou, znalostmi a způsobem myšlení, a jako taková musí být zákonitě naše interpretace fikcí a fabulací.“
Během křtu byly k vidění také portrétní busty hlavních postav knihy, které vytvořila výtvarnice a sestra autorky Vladimíra Vejmelková. Samotné akce se zúčastnilo přes padesát hostů, především z okruhu rodiny, přátel a několika zástupců médií.
Kniha, kterou vydal nakladatelský dům GRADA pod svou značkou Cosmopolis, je již k dispozici v online i kamenných knihkupectvích. K zakoupení bude také během Královského stříbření Kutné Hory (20. – 21. června 2026), kde si budou moci zájemci v uvedených časech nechat knihu podepsat od autorky.
—————
Králův rychtář – Čtyřlístek pro štěstí: V roce 1403 se český a římský král Václav IV. vrací zpět do Čech ze zajetí zrádným bratrem Zikmundem. Přejímá zpět postupně všechny své dřívější kompetence, nespolehlivé a zrádné osoby kolem sebe nahrazuje novými věrnými úředníky. Jedním z nich je i pán z Donína, nově jmenovaný královský rychtář, vojenský velitel Kutné Hory, města, které je kvůli těžbě stříbra stěžejním pilířem královy moci. Václav z Donína se ujímá svého úřadu v nepřátelském prostředí místních konšelů, snaží se vyřešit záhady, které před něj středověké město klade a najít pachatele, jenž mají na svědomí nejen úklady vůči samotnému králi, ale i nelítostné a zákeřné vraždy zdejších obyvatel.
Společně s rychtářem procházíme středověkými uličkami Hory, výstavnými domy i chatrčemi na předměstích, sestupujeme do středověkých štol stříbrných dolů a navigujeme spletí intrik místní honorace, abychom vyřešili první z tajemných případů.
—————
PhDr. Světlana Hrabánková je historička starších českých dějin. Vystudovala na Filozofické fakultě UK, kde získala i doktorát. Působila ve Státním ústředním archivu, v Encyklopedickém ústavu ČSAV a v Pražském ústavu památkové péče. Do funkce ředitelky Českého muzea stříbra, tehdy ještě Okresního muzea v Kutné Hoře byla jmenována v r. 1990. Nástup do této funkce znamenal i trvalé přesídlení z Prahy, kde se narodila, do Kutné Hory. S Kutnou Horou od té doby na léta úzce spojila svou profesní a odbornou činnost.
Muzeum začalo postupně a systematicky budovat nové expozice, k nimž S. Hrabánková autorsky vytvořila téměř všechny scénáře. Vedle toho stála jako autorka i za mnohými sezónními výstavami muzea (např. Václav II. – král pohrdaný i opěvaný, Královské stříbření – návraty do Kutné Hory lucemburské, či Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně) a je autorkou a spoluautorkou řady odborných i popularizujících textů, scénářů k výstavám, historických soutěží i projektů kulturních akcí, které zpřístupňují laické veřejnosti fakta z dějin Kutné Hory, hornictví a mincovnictví. Za jejího vedení získalo muzeum řadu celostátních i mezinárodních ocenění. Od r.1992 zapojila muzeum i do svého autorského projektu periodické historické slavnosti Královské Stříbření Kutné Hory.
V současné době se S. Hrabánková věnuje psaní historické beletrie, v níž čerpá ze svých znalostí středověkých českých dějin, specifického života hornické Kutné Hory a každodenních reálií tehdejší doby.
