Přípravy a konání městských slavností různých typů, mezi než se řadí i novodobé Stříbření, již od nejstarších dob existence městských sídelních aglomerací představovaly prostředek k upevňování pocitu společenství a sounáležitosti s obcí. Povzbuzovaly zdravý patriotismus a hrdost, nenásilnou a zábavnou formou současně přinášely poučení. Velice často jejich prostřednictvím vznikaly a vznikají nové kulturní hodnoty, především však oživují staré tradice. Společné přípravy slavnosti nejen aktivují generaci starších, ale hlavně zapojují mladou generaci a učí ji zájmu o město a obec, o jejich historii, kulturu a staré zvyky. Nezanedbatelným přínosem v moderní době je i připomínání nadčasovosti ideálních morálních kreditů středověku, rytířských hodnot a křesťanské víry.

Novodobě vzniklá tradiční lidová slavnost s historickou náplní
Vývojová linie-historie vzniku akce, dramaturgie
Akce, nazývaná stručně „stříbření“, se s tříletou přestávkou v Kutné Hoře konala již devětadvacetkrát. Za toto dlouhé období své existence se tato stylová městská slavnost stala prakticky novodobou tradicí. Zpravidla se koná vždy o víkendu ve druhé polovině června, kolem svátku sv. Jana Křtitele. Svou ideu pořádat každoročně historickou slavnost v duchu hornických kutnohorských tradic začala od r. 1992 postupně realizovat historička a tehdejší ředitelka kutnohorského muzea dr. S. Kršáková . Úlohu pořadatele tehdy na sebe vzalo Okresní muzeum Kutná Hora, které vedla. Slavnost měla symbolicky otevírat letní turistickou sezónu města. Představovala část celého souboru aktivit, určenou pro nejširší vrstvy diváků a aktérů. Tento soubor aktivit byl tehdy svou autorkou, S. Kršákovou-Hrabánkovou, nazván souhrnným pracovním názvem „stříbrný program pro Kutnou Horu“ (jeho součástí byl např. i projekt nové expozice „České muzeum stříbra“, oslavy 700 let IRM v Kutné Hoře r. 2000, zaevidované tehdy jako kulturní výročí UNESCO, ad.). V r. 1994, ve svém IV. ročníku, (kdy se pořadatelství ujala založená nadace, později občanské sdružení a následně spolek), dostala slavnost svůj rozšířený, přesný a oficiálně zaregistrovaný a právně chráněný název – Královské stříbření Kutné Hory. Tímto názvem získala slavnost nejen jakýsi „královský“ přídomek, ale současně tak byla i v samotném názvu vyjádřena její vyhraněná speciální dramaturgie. Stříbření od této doby nebylo pouze jakousi volnou feérií divadelních a šermířských skupin v blíže nespecifikovaném historickém období, ale konkrétní, i když fiktivní událostí, zasazenou přesně do roku o 600 let zpět (později o 620 let) od konkrétního roku svého konání. Znamenalo to, že účinkující i diváci se v každém ročníku konání akce nacházeli na přelomu 14. a 15. století, posléze na počátku 15. století. Vždy, když uplynul rok mezi jednotlivými ročníky, uplynul rok v minulém i našem současném životě.

Hlavní scénář a historické pozadí děje (popis akce)
I když hlavní programová osnova se ve svém smyslu a základu z technických a realizačních důvodů příliš měnit nemohla a nemůže, je pro každý rok autorkou akce vždy vypracováván nový scénář. Zachovává ústřední dějovou nit a zároveň do sebe zahrnuje základní známé historické události (pokud jsou z dochovaných historických pramenů známé), týkající se Českého království a především Kutné Hory přesně v tom daném roce. Těmto událostem scénář přizpůsobuje jména některých osob – především úřadujících královských úředníků, jednotlivé vkládané scénky i smysl dialogů hlavních i vedlejších účinkujících.
Časová paralela nás přenáší do doby vlády Václava IV., českého a římského krále z rodu Lucemburků, do doby, kdy je Kutná Hora jedno z nejvýznamnějších královských měst, je pojmem pro celou Evropu, plní funkci ekonomického pilíře Zemí Koruny české a prakticky celé mocenské politiky Lucemburků. Jako druhé město po Praze a sídlo centrální královské mincovny může si dovolit nákladné honosné městské slavnosti včetně náročných rytířských turnajů na koních ( podobné turnaje ve své době mohla pořádat
pouze Praha, Plzeň, panovník a někteří šlechtici) i štědré pohostinství často zde pobývajícímu královskému dvoru.

Po dobu slavnosti, v duchu scénáře, ožívá srdce historického centra města fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti krále Václava IV., který skutečně Kutnou Horu velice často navštěvoval a choval k jejím obyvatelům, označovaným tehdy „Horníci“, velké sympatie. Sympatie velmi pochopitelné, zvláště v dramatických letech Václavovy vlády a sporů s panstvem i bratrem Zikmundem, neboť stále ještě tehdy platilo: „kdo drží stříbrnou Horu, ten drží království a jeho korunu“.

Scénářem se vine hlavní nit příběhu, což je příjezd krále s jeho manželkou Žofií Bavorskou, které doprovázejí někteří členové královského dvora a královi oblíbenci. Tehdy pohádkově bohatí a pověstně hrdí „Horníci“ vítají svého krále, vstříc mu vycházejí příslušníci patricijských „podnikatelských“ rodů, členové obcí havířů i mincířů, měšťané, drobná šlechta z okolních sídel. Vede je majestátní postava královského rychtáře, který byl v těchto letech ještě významným, přímo králem jmenovaným úředníkem, jakýmsi vojenským velitelem města. „Horníci“ chystají na počest krále různé akce pro „potěšení oka, sluchu i chuti…“, král zas na oplátku svým „věrným Horníkům“ věnuje milostivou pozornost, otevírá slavnostně velký jarmark a předsedá královskému soudu nad provinilci, jejichž viny podle středověkého práva spadaly pod královskou jurisdikci. Především však pořádá pro pobavení nejen svých dvořanů, nýbrž i měšťanů, z nichž se mnozí pohybují ve vysokých dvorských kruzích a financují mnohé projekty české koruny (např. Rotlevové, Ruthardové) turnaje a výpravné taneční i ohňové slavnosti ve šlechtickém stylu vrcholné gotiky.
V každém roce je do scénáře zabudována některá zajímavá, skutečně historicky doložená událost, i když samozřejmě svou přesnou datací poněkud přizpůsobená. V minulých ročnících se tak diváci např. dozvěděli o téměř ročním pobytu Václava IV. v německých říšských městech, kde měl diplomaticky působit a odkud též s celým svým doprovodem zajel i ke dvoru francouzského krále, v dalších letech sledovali diváci Václavovy rozepře s tzv. panskou stranou i s bratrem Zikmundem, dozvěděli se jak probíhala korunovace královny Žofie, ale také, že došlo k potupnému sesazení Václava IV. z říšského trůnu i k jeho následnému zajetí a věznění ve Vídni.
V ději vystupují většinou konkrétní autentické postavy, mají svá skutečná jména, postavy vedlejší dostávají jména odpovídající době. Příběhy postav, ať již jde o historií podchycená fakta ze života těch slavných, nebo o drobné, fabulačně zpracované lidské osudy, se v jednotlivých ročnících slavnosti vyvíjejí. Některé scénky tak, pokud možno, volně pokračují z minulých let. Věrní a pozorní návštěvníci si tak často pamatují jména a osudy, šťastné i tragické, některých postav, které se po roce „vrací na scénu“.
Nezanedbatelné je, že scénář nenásilnou formou divákům přibližuje i odbornější témata. Především historii a názvosloví kutnohorské středověké městské samosprávy, tehdejší společenskou hierarchii, středověkou technologii dobývání stříbrné rudy i jejího zpracování na minci, termíny a zvyklosti středověkého trestního práva atp. Text scénáře používá staré hornické i mincířské názvosloví, do jednotlivých scén (především královského souzení) jsou často vsazovány skutečné, v písemných pramenech zachycené příběhy z královské mincovny a dolů. Taktéž části textů „dvorské“ slavnosti se snaží dodržovat styl dvorské kultury přelomu 14. -15. stol. Programový celek o hodování krále Václava a kouzelníka Žita ve svém scénáři žertovnou formou zpracovává a tak divákům přibližuje nejnovější vědecké poznatky o podobě dvorského divadla přímo na dvoře Václava IV. (výzkum a ikonografický rozbor dr. K.Stejskala).

Pro koho je projekt určen? – Účinkující i diváci vytvářejí společně dobovou
atmosféru
Pouze hlavní mluvená role, král Václav IV., je obsazována hercem profesionálem. Profesionály ve svém oboru jsou taktéž hlavní členové našich špičkových skupin Merlet a Štvanci. Většina účinkujících je však z amatérských kruhů. Např. prakticky nejdůležitější a nejstarší roli celé slavnosti, královského
rychtáře Hor Kutných, excelentně po dlouhých 28 let představoval herec-amatér, „v civilu“ lékař F.Vaňous, na kterého všichni vzpomínáme. Mnozí z účinkujících amatérů mají již několik let „svou postavu“ a prožívají s ní její osudy.
Další skupinu tvoří role, které nemají nosné mluvené slovo, ale dokreslují celý kolorit slavnosti. Jsou to především dobrovolní představitelé havířů a mincířů a jejich volených tzv. starších cechů. Pro dobrovolné představitele vedlejších rolí každoročně autorka vypracovává tzv. Pomocný scénář. Podává základní nezbytné instrukce tak, aby se i vedlejší účinkující orientovali v ději, v konkrétní historické atmosféře, v časech nástupů atp.. Pomocný scénář, pokud je to nutné, uvádí ve výtahu i jejich texty, obsažené v hlavním scénáři, jimiž mají reagovat na odehrávající se děj např. při vítání krále, přísahách starších cechů nebo při „královském souzení“ či turnaji. Znamená to samozřejmě, že každá takováto účast amatéra „na scéně“ není pro něj pouhou zábavou, je to závazek a zodpovědnost vůči dalším zúčastněným
aktérům.

Stříbření – hodnotná zábava pro pasivní diváky i aktivní dobrovolníky,
představitele středověkého měšťanstva
Na stříbření přijíždějí tisíce návštěvníků. Nemalý podíl tvoří malé děti, ale více než třetina diváků je tvořena dospívající mládeží a mladými lidmi. Každým rokem se zvyšuje i procento návštěvníků ze zahraničí. Již rok předem zjišťují nejrůznější cestovní agentury přesný termín konání akce a zařazují ji do své nabídky stylového programu při návštěvě české republiky, regionu a města Kutné Hory. Nesmírně potěšující skutečností se stalo, že v průběhu let konání slavnosti stále větší část přicházejících i přijíždějících diváků chce být na slavnosti účastna i aktivně. Hledají možnost jak si zapůjčit historický kostým. V něm se potom baví na stříbření nejen jako diváci, nýbrž se zúčastňují přímo řazení do hlavních historických průvodů a také vytvářejí početné, jakoby přihlížející dobové měšťanstvo na vyhrazených tribunách. Jako odměnu za jejich aktivitu dostávají i zvýhodněné vstupné.
Postupem let se tak vytvořila početná skupina (až cca 200-250 osob) těchto aktivních diváků-měšťanů komparsistů, pro něž byla zavedena služba i odborného poradenství při kostýmování. Mnozí si totiž historické kostýmy již nepůjčují, nýbrž je podle dodaných návrhů šijí a pořizují sami. Kostýmovány
jsou takto svépomocně celé rodiny, především však desítky nadšených dětí. Většina diváků, kteří jednou přijeli na stříbření, vracejí se v příštím roce již ve vlastním gotickém kostýmu a přijímají totožnost tehdejších měšťanů nebo havířů v tradičním oděvu – perkytli.

Místo a čas konání akce – historické centrum Kutné Hory jako autentická
kulisa
Autentičnost děje je dotvářena neocenitelnými kulisami historické architektury města Kutná Hora. Hlavní programový prostor se nachází v parku pod Vlašským dvorem. V tomto prostředí, nerušeném novostavbami, moderními vývěsními štíty a výkladními plochami a reklamami současných obchodů, na parkových loukách a terasách, kterým svrchu vévodí panorama kutnohorské mincovny, kostela sv. Jakuba, Hrádku a především sv. Barbory, se konají hlavní hrané části dvoudenního programu, již tradičně časově zařazeného do dvou víkendových dnů kolem svátku sv. Jana Křtitele.
Významnou součástí programu jsou četné historické průvody, procházející v sobotu i neděli malebnými uličkami města. Historická zástavba vytváří pro ně neopakovatelnou atmosféru. Dále např. již tradiční nedělní „Stříbrná mše“, reálně sloužená pro věřící a ostatní veřejnost, ale za „přítomnosti krále, dvora i
Horníků“, se koná v chrámu sv. Panny Barbory, který v té době prožíval první etapu své výstavby, jiné části programu byly v některých ročnících podle možnosti zasazeny přímo i na nádvoří Vlašského dvora, kde se v té době přestavoval Václavův královský palác a královská kaple.

Stylovost kostýmování a výtvarné výpravy
Nezanedbatelné pro vytvoření celkového odpovídajícího kvalitního dojmu a skutečné dobové atmosféry je skutečnost, že se pořadatelé snaží dodržovat stylovost kostýmování a výpravu celé slavnosti. Na správný gotický vzhled kostýmů smluvních účinkujících se snaží dohlížet výtvarník, který je i autorem většiny návrhů a realizací hlavního kostýmního fundu (V.Vejmelková). Dobrovolným účastníkům – divákům poskytuje již téměř třicet let poradenství i pomoc druhý školený výtvarník, (ak. mal. J. Jelínková). Spolek, jako pořadatel disponuje postupně vlastními silami vytvořeným fundem dobových praporců, výzdoby ad. rekvizit.

V letech 2020-2022 zasáhla “covidová krize“ i pořádání Královského stříbření. K úplnému zrušení konání akce museli pořadatelé dvakrát přistoupit dokonce v době, kdy již byl rozpracován scénář a produkční přípravy se rozbíhaly. Po třech letech přestávky ale bylo rozhodnuto, že akce by neměla zaniknout.
Autorce se podařilo pro náročnou a často i nevděčnou roli produkční, předsedkyně nově zapsaného spolku Stříbrná Kutná Hora a představitelky pořadatele získat zkušenou a obětavou Editu Dvorskou. V přelomovém roce 2023, po tříletém nekonání, prošla Mgr. Dvorská doslova zkouškou ohněm, získala i nové spolupracující nadšence a společně s autorkou, tradičními účinkujícími, s příznivci i fanoušky zahájili novou éru pořádání Královského stříbření.

PhDr. S. Hrabánková